Vládní experti představili seznam priorit pro efektivní realizaci konceptu Smart City

Klíčovými je podle odborníků hlavně sjednocení používaného názvosloví a propojení jednotlivých platforem.

Na začátku prosince představená Vize 2035: SMART Česko navazuje na Desatero priorit pro efektivní realizaci konceptu Smart City v České republice, které sestavila skupina expertů sestavená Úřadem vlády.

 

  1. Propojení informačních toků a relevantního obsahu s vazbou na koncept Smart City.
  • Vznik online platformy, zveřejňování metodických postupů (třeba detailní popis praktického využití „soutěžního dialogu“ podle zákona o veřejných zakázkách), případové studie fungujících projektů z praxe a jejich příklady včetně příslušných dotačních titulů a přizpůsobení toku informací jejich uživatelům na základě user customization a za pomocí prostředků jako jsou chatboti nebo telefonická hotline.
  • Organizace edukativních akcí ve formě konferencí nebo workshopů, které budou dobře zacílené a jasně tematicky vyhraněné, aby neodradily posluchače a účastníky.
  • Zajištění oběhu informací, znalostí a zkušeností na základě knowledge managementu, tedy negenerovat pouze vlastní vstupy, ale vymyslet i systém incentiv, do něhož by mohli své výstupy vkládat i další subjekty, fungující jako aktivní sociální HUB síť pro výměnu informací v obou směrech a mezi všemi aktéry.

 

  1. Uskutečnění vnitřního auditu veřejné správy i jejích institucí a nástrojů s ohledem na pozitivní rozvoj chytrých měst v České republice, jehož cílem bude vytvořit racionální top-down design směřující od centrální po lokální úroveň v linii stát, kraje a obce.
  • Propojení do území lze nastavit efektivně skrze Dobrovolná sdružení obcí a Místní akční skupiny, tedy organizace sdružující obce v území, které obvykle disponují jedním i více manažery na plný úvazek a zároveň mají potřebné kompetence, prostor a schopnosti zvládnout animaci v území pro starosty v daném svazku, případně se může jednat i o samotné inovační brokery.

 

  1. Narovnání názvosloví prostřednictvím definování pojmů jako jsou Smart Cities nebo Smart Governance.
  • Rozlišení smart cities a smart villages podle principu user customization.
  • Nutnost promítnutí definovaných pojmů do relevantních strategických a dalších dokumentů, jak rozvíjí následující bod.

 

  1. Lepší koordinace na centrální úrovni relevantních orgánů s ohledem na uplatňování konceptu Smart City hlavně mezi ministerstvem pro místní rozvoj jako autora samotné Strategie a Akčního plánu pro Smart City, ministerstvem vnitra, veřejnou správou a samosprávou zdůrazňující jejich regionální rozměr a ministerstvem průmyslu a obchodu spolu s propojováním na další klíčové strategické dokumenty, jako je například program Digitální Česko nebo Inovační strategie ČR 2019 až 2030.

 

  1. Navazování inovačních partnerství mezi firmami a univerzitami s kraji, obcemi a státem. Klíčová je spolupráce s výzkumným prostředím, které u nás reprezentují univerzity a výzkum, ale to propojení musí být intenzivní, relevantní a smysluplné. Primárně se musí jednat o spojení tematické a podpořené relevantními zdroji, jako je Technologická agentura ČR, protože dnes probíhá velmi nahodile a nesystematicky. Inovace nemá primárně vymýšlet manažer nebo řídící pracovník, ale výzkumník na základě nabídky a poptávky a její lokalizace. V zahraniční, například ve Spojených státech nebo v Portugalsku, je poměrně běžné, že samotným nositelem nebo součástí konsorcia pro rozvoj regionu, oblasti i metropole bývá konkrétní univerzita. Akademici pak nejsou pouhými pasivními účastníky, jako tomu bývá v lepších případech u nás, ale naopak aktivními aktéry a někdy i určujícími hráči.

 

  1. Vyprofilování dotačních titulů pro koncept Smart City nebo případně implementace bonifikací pro Smart City řešení do stávajících titulů, což ale autoři považují za problematické. Za vhodné označují oddělení žadatelů, kdy nejspíš nebude vyhlášen jeden dotační titul pro velké podniky a pro malé podnikatele, kteří ale mohou fungovat jako potřebný regionální start-up.

 

  1. Je potřeba efektivnější práce se shromážděnými daty, jakou předvádí například data portál města Brno.

 

  1. Stanovení standardu pro vstup do řešení Smart City, kdy by si města měla vyřešit základní nedostatky a problémy a až pak přistupovat k rozvoji konceptu Smart City, který je autory považován za nadstavbu. S ohledem na rozvoj Smart City konceptu je potřeba upravit i legislativa, odstranit z ní zbytečné bariéry a upřesnit příslušná pravidla, incentivy a jejich podmínky.

 

  1. Získávání politické podpory edukací stakeholderů spočívající ve vysvětlování, proč koncept Smart City prosazujeme a co nám může přinést.

 

  1. Využívání evidence-based a accountability principů a demonstrovat transparentnost výsledků při zavádění Smart City principů a následná „pozitivní“ medializace při nastavování a realizaci konkrétních řešení. Pokud jsou za konkrétními řešeními vidět konkrétní data dopadů, úspor, přínosů a nejde pouze o aklamativní a předpokládané údaje, ale o tvrdá data, dá se předpokládat větší podpora pro uplatnitelnost a rozvoj těchto řešení ze strany politiků i samotných občanů.

 

Autorský tým tvoří:

  • Libor Grega (MENDELU)
  • Stanislav Volčík (ÚV ČR)
  • Eva Bernardová (ÚV ČR)
  • Filip Hrůza (ÚV ČR)
  • Jakub Cach (SMO ČR)
  • Marie Zezulková (SMO ČR, NCEU)
  • Radka Vladyková (SMO ČR)
  • Daniel Minařík (Magistrát města Ostrava)
  • Gustav Charouzek (SMS ČR)
  • Radim Sršeň (SMS ČR)
  • Benedikt Kotmel (Operátor ICT)
  • Vladimír Zadina (Operátor ICT, město Písek)
  • Michael Kraus (Operátor ICT)
  • Zíta Kučerová (Královehradecký kraj – CIRI)
  • Jiří Marek (Magistrát města Brna)
  • Stanislav Štumpf (NS MAS)
  • Miroslav Oliva (NS MAS)
%d blogerům se to líbí: