Během loňského roku nezahynul v Helsinkách jediný chodec

Finské metropoli se podařilo vylepšit bezpečí městské dopravy pomocí sady opatření včetně zvýšené kontroly a omezení rychlostních limitů.

Podle vyjádření helsinské radnice, nedošlo během loňského roku na území finského hlavního města ke smrtelnému zranění chodce v rámci silničního provozu. Přesné statistiky si město vede od roku 1960 a doteď se nestalo, že by na jeho ulicích nedošlo k jedinému úmrtí. Podle těchto dat loni v dopravním provozu na území Helsinek zahynuli tři lidé, jeden řidič a dva motocyklisté.

 

Postupný pokles ztrát

S výjimkou roku 2016, kdy v městském provozu zemřeli také tři osoby, se loňský rok stal tím nejlepším ze sledovaných let. Loni bylo na helsinských ulicích zraněno více než čtyři sta lidí a osmdesát z nich byli chodci. Podle policie ale ubývá závažných zranění, což by mohlo mít vliv na konečný výsledek. Uklouznutí nebo pád chodce nejsou do statistik dopravních nehod zahrnovány.

Počet mrtvých na helsinských ulicích klesá posledních několik desítek let. Během osmdesátých let až do začátku devadesátých let docházelo přibližně ke dvaceti až třiceti úmrtím ročně. Poté začaly statistiky významně klesat. Od roku 2010 zahynulo v helsinské dopravě průměrně sedm chodců ročně. Z pohledu dnešních údajů byl nejhorším rokem 1965, kdy v helsinské dopravě zahynulo 84 lidí.

 

Třicítkou ve městě?

Vylepšení bezpečnosti městské dopravy v Helsinkách je důsledkem několika faktorů. „Bezpečí ulic souvisí s obecným vylepšením městského prostředí, zvýšením dopravní kontroly, rozvoj bezpečnostních opatření a technologií v automobilech nebo vylepšená činnost záchranných služeb,“ myslí si dopravní inženýr města Helsinky Jussi Yli-Seppälä.

Helsinky se rozhodly snížit rychlostní limity v roce 2018 a nová omezení vstoupila v platnost loni. V obytných zónách a v centru se primárně jezdí rychlostí třicet kilometrů v hodině. Na hlavních ulicích platí hranice padesáti kilometrů v hodině v předměstských čtvrtích a čtyřicet kilometrů v hodině ve vnitřním městě.

Město chce v omezeních pokračovat. Letos chce nainstalovat sedmdesát nových dopravních kamer a zajistí opatření na vylepšení situace na přechodech pro chodce, které se loni jevily jako nejnebezpečnější. Informace o dopravních nehodách vycházejí z údajů nahlášených policii. Proto je radnice označila za předběžné a připustila jejich možnou budoucí úpravu.

 

Jak si vedlo Oslo?

V lednu oznámilo podobné výsledky norské hlavní město Oslo. Podle nich na jeho území zahynul loni během dopravní nehody jediný řidič, zatímco v roce 2018 jich bylo pět. Během loňského roku tak na ulicích v Oslu nezahynul jediný chodec, dítě nebo cyklista. Jediným mrtvým v Oslu byl muž, jehož vozidlo v červnu narazilo do plotu.

Podle údajů norského správy silnic klesá počet mrtvých na silnicích v Oslu neustále od roku 1975, kdy jich bylo 41. V průměru zahynulo během dopravních nehod v Oslu za posledních pět let 3,6 mrtvých. Před deseti lety bylo zabito osm lidí.

Norsko zavedlo strategii „vize nula“ v roce 2001, kdy se zaměřilo na omezení počtu nehod, vedoucích k závažným zraněním a úmrtím. Opatření zahrnovala omezení průměrné rychlosti a zvýšení požadavků na bezpečnostní opatření ve vozidlech. Podle starosty města Oslo Raymonda Johansena se na vylepšení situace podílely investice do městské dopravy, pruhy pro cyklisty a opatření pro bezpečnost chodců spolu se omezením automobilového provozu a průměrné rychlosti.

 

%d blogerům se to líbí: