Chcete zapojit občany do rozvoje chytrého města? Umožněte jim spravovat jejich data

Že jsou data novou „ropou“ nebo „zlatem“, o tom už nikdo nepochybuje. Princip jejich využití se ale bude muset rychle změnit, protože na této „zlaté horečce“ nesmí zbohatnout jen někteří.

Měly by technologické společnosti, které vydělávají miliardy dolarů zpracováváním dostupných údajů, poskytnout svým uživatelům patřičnou protihodnotu? Podobné dotazy kladou iniciativy, které se stále častěji objevují jak v soukromém, tak ve veřejném sektoru. Jejich primárním cílem je dopřát občanům více kontroly nad využíváním vygenerovaných informací.

 

Datové dividendy nebo datová čest…

S nápadem na „novou datovou dividendu“ přišel kalifornský guvernér Gavin Newsom. Podle jeho návrhu by společnosti jako Facebook nebo Google měly platit svým uživatelům za data, která o nich shromažďují. Microsoft zase představil tým pro „čestná data“, který na úrovni technických ředitelů připravuje platformu, zaručující uživatelům kontrolu nad jejich údaji a možnost s nimi obchodovat.

Právě kontrolní mechanismy patří mezi nejčastější požadavky zmíněných občanských i vládních iniciativ. Uživatelé potřebují vědět kdo a jaké informace o nich shromažďuje a k jakému účelu je používá. S tím souvisí možný rozvoj velice dynamického a nadějného trhu s informacemi a jejich nacenění podle stupně důvěrnosti a důležitosti.

Ne vše se dá pochopitelně vyjádřit penězi a hodně veřejných úřadů obhajuje nutnost sběru všech dostupných informací v zájmu dalšího vylepšování nabízených služeb. Ne vždy je ale protihodnota jasná všem účastníkům transakce. Obvykle platí internetový gag, že pokud je služba zadarmo, jste produktem vy sám, resp. informace, které o sobě poskytujete.

 

Jak získat ztracenou důvěru?

Průzkum britské iniciativy Open Data zjistil, že jen 31 procent Britů věří, že místní úřady využívají jejich osobní údaje „eticky“. Je to méně než v případě bank nebo stavebních firem, kterým důvěřuje procent respondentů, ale zase více než v případě veřejného dopravního podniku. Tomu vyjádřilo v průzkumu svou důvěru jen sedm procent účastníků.

Jednoduchá platforma, která seznámí občany se způsoby získávání osobních údajů, jejich využití a následné uložení, by mohla pomoci získat ztracenou důvěru. V případě zhodnocování osobních údajů by navíc občané mohli hlasovat, do kterých oblastí budou investovány takto získané prostředky. Jednalo by se také o další stupeň na cestě k jednotnému formátu získávaných dat, který by si vynutila vzájemná kooperace městských služeb i jednotlivých obcí.

 

Některá města už kontrolu dat umožňují

S podobnými iniciativami už přišel nizozemský Amsterdam a katalánská metropole Barcelona. Obě města využívají moderních technologií, které umožňují občanům rozhodnout, s kým budou sdílet svoje osobní údaje a za jakých podmínek. Mohou tak podepsat petici bez udávání citlivých osobních údajů, dozvědět se, jaká data o nich shromažďuje sociální úřad a proč, sledovat venkovní sensory hluku nebo znečištění vzduchu a využívat další služby v „anonymním“ módu, bez nutnosti registrace a zadávání osobních údajů.

„Myslíme si, že data produkovaná občany, patří občanům a měla by se jim vracet v podobně reálného ekonomického zhodnocení,“ uvedl autor projektu DECODE Francesca Bria, který také působil jako barcelonský radní pro oblast technologií.

Jako jiný vzor by obcím, která chtějí zpracovávat data o svých občanech „eticky a transparentně“, mohla sloužit čtvrť Brainport Smart District v nizozemském městě Helmond. Založila městský výbor pro etické zpracování dat a sezvala do něj i renomované datové experty z komerční sféry. „Naším cílem je připravit legální, filozofické a etické podmínky pro využívání dat, která město o svých občanech shromažďuje,“ vysvětluje Cathalijne Dortmansová, zástupkyně starosty města Helmond.

Větší moc nad správou vlastních dat je přesně tím faktorem, který by mohl motivovat občan k většímu zapojení do SMART City projektů. Platforma pro správu a udělování souhlasu s dalším využíváním shromážděných osobních údajů umožní občanům aktivní účast, aniž by po nich na oplátku něco vyžadovala. Navíc zjištění, jakých údajů a jak si občané cení, budou neocenitelná pro další rozvoj chytrých měst a všech souvisejících technologií.

%d blogerům se to líbí: