Vláda novelizovala legislativu pro nakládání s odpady, platit by měla od roku 2021

Ministři schválili čtveřici zákonů, jejichž prostřrdnictvím stát mimo jiné navyšuje poplatky za skládku odpadu, upravuje ukončení životnosti výrobků a snaží se vyřešit otázku jejich obalů.

Jako první informoval o vládním záměru web České tiskové kanceláře, kterému schválení potřebné legislativy potvrdil ministr životního prostředí Richard Brabec z hnutí ANO (na obrázku). Hlavním důsledkem nově navržených zákonů bude podle ČTK „postupný růst poplatku za ukládání směsného komunálního odpadu na skládky, který naroste ze současných pěti set korun až na 1850 korun za tunu v roce 2030“.

Richard Brabec (ANO)

 

Úspěšně recyklující obce se dočkají levnějšího skládkovného

Obce by měly také získat lepší páky pro motivaci svých občanů k recyklaci odpadu. Pokud dokážou během letošního roku vytřídit aspoň 35 procent komunálního odpadu a do roku 2027 tento podíl zvýšit na 75 procent, budou jim sníženy náklady za uložení zbytkového obecního odpadu na skládku.

Města a obce, která dokážou tyto podmínky splnit, by měly i v roce 2025 zaplatit za skládku jedné tuny odpadu stejných pět set korun jako letos. Do roku 2029 jim poplatek za skládkování komunálního odpadu naroste na celkových osm stovek za jednu tunu.

Na jaře se v připomínkovém řízení k návrhu odpadové legislativy sešlo více než tři tisíce podnětů. Podle Českého rozhlasu doručili letos v dubnu na ministerstvo životního prostředí zástupci svazů, asociací zaměstnavatelů, obcí a měst dopis, ve kterém zákon kritizovali za jeho údajně přílišnou komplikovanost a nedostatečnou podporu recyklace.

Ministerstvo životního prostředí na základě zaslaných připomínek navrhovanou legislativu upravilo. V září ale Legislativní rada vlády vrátila všechny čtyři zákony ministerstvu k přepracování a doplnění analýzy dopadů. Organizace zabývající se ochranou životního prostředí kritizovaly nejen nízkou podporu recyklace, ale také zmírnění podmínek skládkování a prodloužení jeho podpory o šest let do roku 2030 místo navrhovaného termínu v roce 2024.

Podle ministerských úředníků vychází prodloužení podpory skládkování vstříc hlavně samotným obcím. Získají tak možnost vystavět infrastrukturu, kterou potřebují pro nakládání s komunálními odpadem.

 

Základní principy moderní odpadové legislativy

Zástupkyně tiskového oddělení ministerstva životního prostředí Dominika Pospíšilová definovala jako základní principy moderní odpadové legislativy „odklon od skládkování komunálního odpadu, nárůst skládkovacího poplatku, zákaz skládkování recyklovatelných a využitelných odpadů od roku 2030 a prosazení třídicí slevy, která bude motivovat jak obce, tak občany“.

Podle Pospíšilové bude Česká republika díky chystaným změnám smysluplněji zacházet se svými odpady a splní recyklační cíle stanovené Evropskou unií. Od roku 2035 tak bude možné ukládat na skládky pouze deset procent komunálního odpadu. Obce budou moci motivovat své občany k třídění odpadů pomocí metody Zaplať, kolik vyhodíš, tedy systému chytrého odpadového hospodářství PAYT.

 

Zálohy na PET láhve ministerstvo nepodpořilo

Návrh novely zákona o obalech určuje minimální hustotu sběrné sítě, ale nepočítá se zavedením zálohového systému pro PET lahve. Samo ministerstvo životního prostředí plošné zavedení záloh nepodporuje.

Zákon jeho zavedení nijak nebrání, považuje ho ale za soukromou iniciativu výrobců a dovozců příslušných obalů. Ti musí umožnit jejich zpětný odběr všude, kde svoje výrobky prodávají. Zavedení vlastního systému ale považují někteří z oslovených výrobců za v praxi neuskutečnitelný, zbytečně komplikovaný a postrádající ekonomický i environmentální smysl.

Systém zálohovaných PET lahví a nápojových plechovek funguje bez problémů třeba v sousedním Německu (Mattes/Wikimedia).

 

Ušetří ti, co budou třídit?

Své vyjádření poskytlo médiím Hnutí Duha a upozornilo na chybějící možnosti pro angažování lokálních firem. Podle zástupců ekologického hnutí by čeští investoři mohli prostřednictvím svých technologií ukončit ukládání milionů tun biologicky rozložitelných odpadů na skládky už v roce 2024. Tyto společnosti ale mají odrazovat „nevhodně nastavené podmínky“.

Podle Ivo Kropáčka z Hnutí Duha posledních dvacet let „zcela zbytečně končí kompostovatelné odpady na skládkách“. Vláda Andreje Babiše podle něj nakonec dokázala prosadit, že se tato v Evropě vlastně nelegální praxe v případě České republiky prodlouží o dalších deset let.

Naopak za pozitivní označuje odpadový expert Hnutí Duha snahu motivovat obce k separaci odpadů prostřednictvím zmiňované třídící slevy. „Tam, kde se bude poctivě třídit, mohou mít domácnosti nižší poplatky za nakládání s odpady,” domnívá se Kropáček.

 

Odpadky jako možné suroviny pro další výrobu

Asociace malých a středních podniků a živnostníků považuje odklon odpadů ze skládek v roce 2030 za dražší řešení pro firmy i obce. Podle zástupců asociace se zdraží nejen svoz komunálního odpadu, ale nová omezení a vyšší ceny se mají „nad rámec požadavků Evropské unie týkat i průmyslových odpadů“.

Na svém webu AMSP upozorňuje, že Evropské unie určila dva související cíle, a jejich splnění nasměrovala na rok 2035. Kromě zmíněného omezení skládkování komunálních odpadů na deset procent by se odkloněný obecní odpad měl přesunout v co největším množství do systému recyklace.

Členské státy Evropské unie by měly od roku 2035 recyklovat minimálně 65 procent komunálních odpadů. Důsledkem těchto změn by podle asociace neměl být přesun odpadů ze skládek do spaloven, ale do recyklace. Zástupci asociace považují za logický důsledek odpovědnějšího systému, který prosazuje Evropská unie pro nakládání se surovinami, vnímání odpadů primárně jako zdroje surovin pro další výrobu.

Odvětví a profese, která díky změně přístupu vzniknou, přinesou podle názoru AMSP množství pracovních míst a pozitivně se projeví i díky nasazení potřebných moderních technologií. Během příštích patnácti let by měla být Česká republika schopna do oblasti recyklace přesměrovat o 1,4 milionů tun komunálního odpadu více než v současnosti.

Spalovna v pražských Malešicích nese oficiální označení ZEVO (Jagro/Wikimedia).

 

Chybějící podpora pro systémy třídění a recyklace

Asociace také vyjádřila svou jednoznačnou podporu jedenácti nástrojům, jak je definovala Odborná pracovní skupina pro definování nástrojů na podporu recyklace RecHelp. Její členové navrhují:

  1. Snížení sazby DPH na recyklované výrobky a vybrané recykláty
  2. Snížení zdanění práce v recyklačním průmyslu
  3. Závazek státu, aby ve veřejných zakázkách preferoval určité procento recyklovaných výrobků
  4. Daňové zvýhodnění recyklace v rámci daně z příjmu
  5. Podpora recyklace v rámci dotačních programů
  6. Zapracování využití recyklovaných materiálů a recyklátů do technických norem
  7. Definování efektivních nástrojů k motivaci samotných výrobců obalů a výrobků
  8. Příprava standardů pro sekundární plasty
  9. Vyhotovení edukačního a osvětového materiálu pro možnosti uplatnění druhotných surovin, konkrétně plastů
  10. Potřeba evidence vzniku a využití druhotných surovin
  11. Zdanění primárních surovin

Petr Havelka z České asociace odpadového hospodářství upozornil ve svém komentáři, že „vláda ani při druhém projednávání odpadových zákonů nedokázala vysvětlit, jak plánuje zajistit, že se odpady odkláněné ze skládek nepřesunou do kapacit nových spaloven ZEVO, tedy zařízení pro energetické využití odpadu“.

Tyto zařízení zpracovávají neupravený směsný odpad, což je koncept, od něhož Evropská unie ustoupila, a ve svých závazných cílech naopak zdůrazňuje klíčovou úlohu segmentu třídění a recyklace. Pro jejich prosazování ale podle Havelky v navrhovaných zákonech stále neexistuje „prakticky jediný nástroj“.

 

A do roka zmizí i mikroplasty!

Ministerstvo životního prostředí plánuje do konce příštího roku předložit vládě novelu zákona, který omezí dopad některých plastových výrobků na životní prostředí. Od května 2021 by tak z České republiky měly zmizet vybrané druhy jednorázových plastových výrobků, jako jsou příbory, nádobí nebo brčka. Ministerstvo chce transponovat příslušnou směrnici Evropské unie do české legislativy s účinností od poloviny roku 2021.

Kromě jednorázových plastových příborů a talíře by se mělo opatřená týkat takém úchytek k nafukovacím balónkům, polystyrenových obalů na jídlo a nápojové hrnky určené na okamžitou spotřebu. Cílem opatření je omezení všech plastových produktů, které zanášejí do životního prostředí takzvané mikroplasty.

Nový systém nakládání s odpady připravovala česká vláda řadu let, její legislativní rada představila hned několik verzí připravovaných novelizací. I proto se médii oslovení odborníci nedokázali shodnout, kdy a v jaké podobě se vládě povede získat pro balíček odpadových souhlas Poslanecké sněmovny a Senátu, stejně jako podpis prezidenta republiky.

%d blogerům se to líbí: